Nově vydaná ISO 19650-4: co přináší nového?
Do ČSN přibyla čtvrtá část ze souboru ISO 19650, která je posledním chybějícím dílem tohoto základního standardeu pro management informací s využitím BIM. Co nového tato norma přináší?
Jak už podnázev napovídá, popisuje procesy a kritéria týkající se výměn informací. Rozvíjí tak principy obsažené v ostatních částech ISO 19650, především kapitolu 12 z prvního dílu, která se týká CDE, a činnosti v rozmezí mobilizace až předání/akceptaci informačního modelu v rámci dodací a provozní fáze popsané v druhé a třetí části.
Stejně jako je tomu u celého standardu ISO 19650, jde o procesní normu, nikoliv o konkrétní návod. Myslím si, že bude dobrou oporou při nastavování postupů kontrol, schvalování a autorizování při výměně informací v rámci procesů CDE.
Co do terminologie přináší čtyři nové definice. Jde o etapu (stage), která se už vyskytuje v jiných částech ISO 19650 v souvislosti s bodem klíčového rozhodnutí a jejíž definice tím pádem dosud trochu chyběla. A dále je zde trojice pojmů týkajících se aktérů dle jejich role při výměně informací: poskytovatel, příjemce a přezkoumatel informací (pro pojem reviewer jsem zvolil možná trochu „kostrbatý“ překlad, který ale vychází z překladu přezkumu v jiných částech normy; v praxi se ale asi bude používat spíše odkazů na tyto role (podobně jako v případě rolí souvisejících s pověřením), a nemusí to nutně vést k nahrazení zažitých pojmenování typu BIM koordinátor atd.).
Samotný proces výměny informací a rozhodování při přechodu mezi jednotlivými stavy odpovídají procesům CDE z první části normy; přibyl popis činností týkajících se změn informačních kontejnerů, a možnost vyjímečně (byť v praxi ne úplně výjimečně) přeskočit sdílený stav.
Detailně jsou popsány jednotlivá kritéria pro přezkoumání informačních kontejnerů během výměny informací. Odkázáno je na některé zdroje těchto kritérií, ať už v podobě jiných norem (mezi nimi IDM a LOIN), nebo samotných dokumentů v rámci projektu/provozu (dle předpokladů jde o inf. standard, sdílené zdroje, metody a postupy a EIR, tedy vše, co je detailně popsáno v předchozích dvou dílech).
V zahraničních textech týkajících se této části se asi nejčastěji mluví o tom, co tvoří její přílohu (především s odkazem na fakt, že původně britská norma prý byla především o COBie). Jsou zde uvedeny příklady standardů otevřených schémat a datových formátů. Je to výborný zdroj pro stanovování pravidel pro předávání informací, včetně uvedených odkazů na konkrétní ISO. A nepřekvapí, že .dwg či .rvt zde nenajdeme 😄. Na druhou stranu, byť norma otevřené formáty jasně doporučuje, najdeme v ní i možnost použití formátů proprietárních a nativních.
Nuže, hurá do její aplikace v zadávacích dokumentacích a v průběhu managementu informací s využitím BIM. 😉
