Co je informační model a informační kontejner
Informační model, informační model stavby, digitální model stavby, projektový informační model, provozní informačním model, informační kontejner… Co je co, a jak se v tom vyznat? Vše je v podstatě hodně jednoduché, pokud to ovšem nezačneme záměrně komplikovat…
Informace jsou vytvářeny na základě požadavků a následně vyměňovány. Nepředávají se jednotlivě – dodavatel zadavateli nediktuje jednu informaci po druhé třeba do telefonu –, ale vytvoří se z nich ucelená množina, se níž lze v rámci managementu informací nějak nakládat.
Takovou množinou je informační kontejner. Ten je v kapitole 3.3.12 normy ČSN EN ISO 19650-1 definován jako „pojmenovaná trvalá množina informací opětovně získatelná ze souboru, systému nebo z hierarchie úložiště aplikace.“ Informační kontejner je tedy opětovně získatelný, čili uložen či vygenerován, z určité aplikace. Proto je nejsnáze představitelný informační kontejner samotný nativní soubor z BIM aplikace, případně datový model standardu IFC. Informačním kontejnerem je ale třeba i tabulka, textový dokument, výkres či databáze. I ty tvoří pojmenovanou trvalou množinu informací.
Informační model je pak (dle definice v kapitole 3.3.8 výše zmíněného standardu) množinou strukturovaných a nestrukturovaných informačních kontejnerů, které jsou do podoby takového modelu sdruženy (3.3.11).Zpravidla tedy sestává z více informačních kontejnerů, a nelze jej tedy omezovat jen na samotný 3D model (byť obsahující informace u jednotlivých prvků). Na druhou stranu – obsahuje „pouze“ informační kontejnery, nikoliv nějaké procesy, komunikaci atd.
Mezinárodní standardy ještě rozlišují projektový informační model (PIM) a informační model aktiva (AIM); v podstatě jde ale vždy o informační model vztažený k dodací či provozní fázi životního cyklu.
S tímto tématem trochu souvisí společné datové prostředí (CDE), které slouží pro uchovávání, spravování a šíření jednotlivých informačních kontejnerů. S mírným zjednodušením se dá říci, že se s pomocí CDE taktéž nakládá i s informačním modelem jako takovým, nicméně do hry zde ještě vstupují stavy, v nichž se mohou kontejnery nacházet – a raději si tuhle problematiku nechám na samostatné příspěvky. Stejně jako to, že CDE je rovněž proces, nikoliv jen řešení.
A jak je to s naší terminologií v metodikách Koncepce BIM? Zde je k informačnímu modelu ještě přidáváno „stavby“ (IMS), v podstatě jde ale o totéž. Používá se PIM, nicméně AIM je přímočařeji nazván jako provozní (asi aby nehrozilo, že někdo nebude schopen vysvětlit ono „aktivum“ – pamatujete si na biomasu?). Pojem informační kontejner se nepoužívá. Místo něj zde máme digitální model stavby (DIMS), což je v podstatě "hlavní" informační kontejner, obsahující zpravidla výstup (případně více sdružených výstupů) z BIM aplikace (tedy IFC, RVT, PLN atd.). Obsah informačního modelu stavby se tím pádem rozpadá na DiMS a „to ostatní“, co se pak obtížně pojmenovává.
Zbytečné komplikování původně jednoduchého principu – informační model je množina informačních kontejnerů a ty jsou množinami informací – dalšími pojmy, vede k některým nedostatečným či naopak absurdním požadavkům v dokumentech, týkajících se metody BIM. Setkávám se tak například s omezováním požadavků na DIMS, přičemž správně by se měly týkat i ostatních informačních kontejnerů. Nebo naopak každou chvíli někde čtu něco, co se týká IMS/DIMS, což je asi totéž, jako když se vydá současně zákaz rozdělávání ohně v lese i pod konkrétním stromem rostoucím v jeho středu. DIMSu se zkrátka dostává více pozornosti, než ve skutečnosti zasluhuje.
Chcete-li se dozvědět více o BIMu podle mezinárodních a otevřených standardů, můžete se přihlásit do kurzu, který jsme s kolegy připravili jako přípravu pro certifikaci buildingSMART. 😉