BIM protokol: pojítko mezi smlouvou o dílo a BIM

Smyslem BIM protokolu je především vytvoření pomyslného pojítka mezi smlouvou o dílo (které se obvykle příliš neliší, ať už jde o zakázku s metodou BIM či nikoliv) a jinými dokumenty, v nichž se řeší specifika týkající se managementu informací s využitím BIM na konkrétní zakázce. Jde tedy o dokument důležitý a neopomenutelný, ale možná poutá až příliš pozornosti na úkor dokumentů jiných.

Co do čtivosti a obsahu má protokol blíže ke smlouvě než k procesnímu dokumentu. Obsahuje především specifické povinnosti jednotlivých zúčastněných stran související s metodou BIM (efektivně v podobě odkazů na ISO 19650). Dále má řešit záruky a závazky spojené s informačním modelem, pravidla pro používání informací a sdílených zdrojů, s čímž souvisí i problematika duševního vlastnictví a licenčních ujednání. Co do protokolu naopak nepatří jsou ustanovení, která se managementu informací s využitím BIM až tak moc netýkají – například výše odměn či pokut. Čili to, co by bylo obsahem smlouvy o dílo i u zakázek nezadávaných metodou BIM, ať raději zůstane v samotné smlouvě i v případě BIMu.

V rámci projektu či v průběhu provozu aktiva obvykle dochází k celé řadě pověření (zjednodušeně řečeno, zadavatel najímá různé dodavatele, a ti pak své subdodavatele). Aby se udržel jednotný management informací v rámci celého projektového týmu, je pravidlem, že protokol musí být identickou přílohou všech smluv uzavíraných v rámci projektu či provozu aktiva. Tedy stejný protokol má být přiložen ke smlouvě mezi zadavatelem a hlavními dodavateli, i mezi těmito dodavateli a jejich subdodavateli. Každý člen projektového týmu má mít k protokolu přístup. Proto se tyto záležitosti týkající se managementu BIM řeší protokolem-přílohou, a nikoliv coby součást samotné smlouvy o dílo.

Jednota BIM protokolu napříč všemi pověřeními samozřejmě nejde ruku v ruce s existencí dokumentů, z nichž některé (zjednodušeně od EIRu „dolů“) vznikají pro konkrétní pověření. Proto se tyto dokumenty obvykle řeší buď formou příloh (u „našeho“ BIM protokolu z dílny Koncepce BIM) nebo jako odkazy v podobě „Particulars“ u zahraničních protokolů (jde o první stranu protokolu s informacemi o specifikách konkrétního smluvního vztahu; a ano, už jsem slyšel, že se to v Česku takto nedělá, považuji to ale za lepší způsob…).

Chcete-li se kouknout na perfektní vzorový protokol, mrkněte se na jeho šablonu a průvodní dokument na https://www.ukbimframework.org/resources/.

A ještě jedna poznámka pod čarou: BIM protokolem myslím stejný dokument, jako je (projektový) informační protokol dle ISO 19650. O tom, proč se u nás používá tento jiný (dalo by se říci „neaktuální“) název, jsem se už zmiňoval v jednom starším příspěvku; dnes tento název už považuji za docela zažitý, a proto už příliš neprosazuji používání terminologie dle mezinárodních standardů.

—

Chcete-li se dozvědět více o BIMu podle mezinárodních a otevřených standardů, můžete se přihlásit do kurzu, který jsme s kolegy připravili jako přípravu pro certifikaci buildingSMART, více na www.bimseminare.cz 😉