BIM a čas: etapy, body klíčových rozhodnutí a milníky
Tentokrát o etapách, bodech klíčových rozhodnutí a projektových milnících pro předávání informací – aneb o BIMu a času; s malým „č“.
Navrhování, provádění a údržba v průběhu životního cyklu probíhá v po sobě jdoucích etapách. Na jejich koncích jsou stanovovány body klíčových rozhodnutí. Jde o body, kdy je učiněno nějaké zásadní rozhodnutí pro směřování nebo životaschopnost projektu. Nebo je potřeba v určitém okamžiku znát odpovědi na nějaké otázky – aby bylo možno podat žádost o stavební povolení, realizovat stavbu nebo zahájit proces environmentální certifikace budovy.
V bodě klíčového rozhodnutí tedy potřebuje mít zadavatel nějaké informace, které vytváří jeho dodavatelé. Předávají se ale v určitém předstihu, aby je bylo možno zkontrolovat, přezkoumat, schválit či autorizovat. Proto se ještě před tím, než nastane bod klíčového rozhodnutí, stanovují projektové milníky pro předání informací.
Určení počtu bodů klíčových rozhodnutí je součástí projektového plánu prací, který je zahrnut v projektových požadavcích na informace (PIR). Jde o jedny z prvních činností, kterou v rámci procesu managementu informací v průběhu projektu provádí zadavatel. Standard ISO 19650 sice uvádí stanovení projektových milníků až jako činnost následující, ale obvykle jsou i ony zahrnuty v PIRu.
Tyto milníky pro předávání informací jsou v rámci projektu zásadní. Vztahují se k nim konkrétní požadavky na informace. Je-li třeba předat nějakou informaci, má být už od začátku projektu jasné, kdy to nastane (byť do jisté doby je vhodné a možné tyto termíny stanovovat spíše relativně, konkrétní kalendářní data se přiřazují až následně).
Milníky pro předávání informací se týkají dodací fáze (tedy návrhu, projektu a realizace stavby). Ve fázi provozní, tedy při správě objektu, se místo v nich používají tzv. spouštěcí události. I k nim se předem stanovují požadavky na informace (tentokrát prostřednictvím dokumentu se zkratkou AIR). Je to s nimi ale trochu složitější, protože to, zda a kdy spouštěcí události nastanou, lze předvídat jen částečně – management informací pro provozní fázi aktiv je tedy komplikovanější; ale o tom zase jindy.
A ještě jedna poznámka z mé vlastní praxe: Etapy nejsou z pohledu standardu až tak zásadním pojmem, proto je možno s nimi pracovat poněkud volněji. V našem kontextu mi více vyhovuje uvažovat o nich jako o jednotlivých výkonových fázích (či stupních dokumentace). Stanovit ale jediný bod klíčového rozhodnutí – spojený s milníkem, a tedy výměnou informací – na konci takové fáze mi připadá jako zcela nedostatečné (byť se s tím paradoxně v poslední době setkávám). Bodů klíčových rozhodnutí a milníků je tedy v rámci etapy/fáze obvykle (mnohem) více – což se ale rychle ukáže při stanovování požadavků na informace.
—
Chcete-li se dozvědět více o BIMu podle mezinárodních a otevřených standardů, můžete se přihlásit do kurzu, který jsme s kolegy připravili jako přípravu pro certifikaci buildingSMART, více na www.bimseminare.cz 😉