ardit. | novinky #5

Martin Jan Rosa -

Přátelé a podporovatelé arditu,

po delší době mám pro vás několik oznámení, které se týkají obsahu a fungování arditu, a pár novinek ze světa BIM.

Jako obvykle, začnu několika informacemi o mém aktuálním profesním působení: stále sedím na dvou pomyslných "židlích". Zhruba polovinu mého pracovního času vyplňuje architektura; rozestavěno je několik mých návrhů a projektů (těsně před dokončením je například vila v Modřanech, čerstvě dostavěn je dům u Nového Jičína nebo centrum Blue Rent v Čisovicích, staví se například domy v Hostouni a na Starém Jičíně); co se týká nových studií, po dlouhé době se mi povedlo dosáhnout stavu, kdy je mám uspořádány hezky za sebou tak, abych měl "na stole" vždy jeden rozpracovaný návrh). Druhou mou pracovní rolí je spolupráce s BIMCONem, kde se mohu realizovat co do managementu informací s využitím BIM; po prázdninách bude tomuto mému působení rok, a rozsah a charakter projektů, na kterých jsem se mohl podílet, asi vydá na nějaký samostatný příspěvek.

Ale teď už k arditu:

Youtube

V uplynulém půlroce jsem vydal necelé dvě desítky videí. Dokončil jsem seriál  s detailním vysvětlením nastavování exportů do IFC, na paškál jsem si vzal několik modelovacích nástrojů či nastavení Archicadu. Jedno video jsem věnoval i fenoménu AI nástrojů, a detailně jsem představil fungování obrázkového generátoru Midjourney.

Chvílemi se mi dařilo udržovat pravidelné tempo publikování jednoho videa každé úterý. Vzhledem k mým aktuálním rozličným pracovním aktivitám, v dalším období plánuji trošku zvolnit na cca dvě videa měsíčně.

Knihovny pro Archicad

Část energie, kterou jsem věnoval videím, aktuálně věnuji programování knihovních prvků, které v základní instalaci Archicadu tak trošku chybí. Vycházím z mé vlastní potřeby praktikujícího architekta, a zároveň jsem v poslední době programoval řadu prvků i pro ostatní kolegy a organizace. Podporovatelé arditu si tedy mohou stáhnout knihovnu koncových prvků elektro. Tuto knihovnu budu nadále doplňovat a vylepšovat.

Klasifikace podle IFC4

S pomocí GPT-4 jsem vygeneroval klasifikaci pro Archicad, která je 1:1 schématem IFC4 (tedy alespoň v rozsahu, v jakém se dají prvky Archicadu namapovat na IFC třídy, k čemuž jsem zároveň udělal i mapovací převodník). Může se hodit v případech, kdy zadavatel nemá žádné požadavky na konkrétní klasifikaci, nebo pro absolutní kontrolu nad IFC exporty. Vyzkoušel jsem si (a to na zakázce, kdy jsem modeloval a exportoval do IFC pro potřeby facility managementu velkou stavbu s mnoha rozličnými stavebními a koncovými prvky), že struktura IFC4 (pokud se jde na úroveň předdefinovaných typů) je zcela dostatečná pro základní klasifikaci. Pro případné nezaklasifikovatelné prvky lze případně klasifikaci v Archicadu rozšířit o další třídy a pro jejich mapování využít IFC objektové typy. Klasifikaci jsem rozšířil i o popisy jednotlivých typů převzatých přímo z IFC standardu, a plánuji další rozšíření o IFC psets a vlastnosti . Klasifikaci si můžete stáhnout z www.martinrosa.cz/ifc (stávající verzi bez vlastností a v angličtině dávám volně k dispizici komukoliv 😉 ).

Úklid v mých sítích

Jsem si vědom určité roztříštěnosti komunikace související s mým fungováním napříč několika obory. Proto jsem se rozhodl trošku více zaměřit jednotlivé platformy následujícím způsobem:

  • Youtube je a nadále bude platformou pro publikování mých videí o archicadu, BIM a AI. Zároveň na něm budu nadále vydávat kratší videonávody týkající se aktualizací mých knihoven a dalšího obsahu. Platforma se moc neosvědčuje na krátké sdělení (v podobě zpráv nebo shorts).
  • Linkedin je mou hlavní profesní komunikační sítí. Dlouhodobě se na něm zabývám a vyjadřuji k obecnějším tématům týkajícím se BIM, a sleduje jej převážně BIM scéna. Příspěvky o mé architektuře a Archciadu zde publikuji spíše sporadicky.
  • Aktivoval jsem dlouhodobě spící stránku arditu na Facebooku. Ten budu využívat pro přímou komunikaci týkající se mých aktivit souvisejících s Archicadem. Facebook je stále sítí, na které je nejvíce projektantů a architektů – proto jej volím jako primární arditovou komunikační platformu. Pokud mne tedy sledujete na Youtube a využíváte mé knihovny a další obsah, je to ideální místo, kde v budoucnu naleznete aktuality, novinky a zajímavosti.
  • Můj osobní facebookový profil budu nadále používat spíše pro komunikaci s přáteli. Míchají se mi na něm ryze osobní příspěvky spolu s architekturou a sděleními, která cílím především na ty, s nimiž se skutečně znám a přátelím i ve fyzickém světě. Případně je tento profil určen pro mé potenciální klienty hledající více informací o mě samotném.
  • V souvislosti s mými experimenty AI jsem založil profil i na Instagramu. Hodlám zde publikovat výhradně výstupy z obrázkových generátorů, v tuto chvíli především z Midjourney. Narovinu, od založení trochu leží ladem, protože se aktuálně zabývám více skriptováním za pomoci GPT-4. Ta správná chvíle pro AI generátory obrázků podle mě teprve příjde (proto prozatím mírně vyčkávám).
  • Samotný ardit.cz se asi v dohledné době příliš nezmění. Je pro mě nezbytnou platformou pro sdílení obsahu pro mé podporovatele, nicméně v tuto chvíli nemám energii jej posunout do podoby plnohodnotného a pravidelně aktualizovaného blogu. I tak jsem rád za nejen platící podporovatele, ale i velké množství odběratelů, kterým jednou za čas zasílám tento bilanční newsletter.
  • Pro řešení konkrétních problémů s Archicadem nadále doporučuji používat facebookovou skupinu CAD a BIM v praxi, kde občas odpovídám i já. Druhou možností je nedávno založený Discord server od 3D projektanta, na němž má Petr Karásek rovněž ambici vytvořit komunitu uživatelů Archicadu. Nezapomínejte i na helpdesk Cegry, podporu máte v rámci SupportPacku. Bohužel nemám prostor pro to, abych se věnoval úplně všem archicadovým dotazům, které na mě dost často směřujete.

Mé působení v roli konzultanta na FA ČVUT

V obou semestrech uplynulého akademického roku jsem působil jako konzultant Archicadu a BIM v ateliéru Tesař-Barla na FA ČVUT.

Byla to pro mě opravdu hodně zajímavá zkušenost. Tento způsob výuky Archicadu, kdy se studenty řeším konkrétní výzvy, kterým čelí při zpracování ateliérových návrhů, považuji za nejefektivnější. Zároveň jsem na každou konzultaci zpravidla připravoval i nějakou prezentaci konkrétních BIM a archicadových témat, z nichž následně vzniklo i několik videí na mém YT kanále.

Ukázalo se, že i když s Archicadem někdo teprve začíná, během pouhého jednoho semestru je schopen dosáhnout dostatečné úrovně pro odevzdání návrhu (a rozhodně se nedá říct, že by tito začátečníci byli Archicadem při navrhování a projektování jakkoliv omezování).

Předběžně jsem domluven na konzultacích i v rámci zimního semestru 2023/2024. Pokud tedy studujete FA ČVUT, a chtěli byste se v rámci ateliéru zdokonalit v Archicadu a BIM, přihlaste se do tohoto ateliéru. 😉

Co se děje ve světě BIM

  • Český BIM: upřímně, stále se nic moc nezměnilo. Pokud patříte mezi projektanty, kteří mají z BIM spíše obavy, můžete nadále zůstat v klidu.
  • Plánovaný termín zavedení zákonná povinnost používat metodu BIM u nadlimitních veřejných zakázek (aktuálně se uvažuje o veřejných zakázkách na úrovni krajů a výše) se z roku 2022 posunul na 1. 7. 2023, nicméně jak vidíte, tento termín se také nepovedlo dodržet.
  • Zákon o BIM je nyní ve fázi ukončeného věcného záměru a vytváření paragrafového znění, které by mělo světlo světa vidět někdy ve druhé polovině roku. Mnohem podstatnější pro praxi ale budou spíše prováděcí právní předpisy, které by se asi měly opřít o metodiky vytvářené v rámci odboru Koncepce BIM agentury ČAS. Její aktivity jsou ale dlouhodobě spíše na bodu mrazu, během posledního roku prakticky nebyla vydaná či aktualizovaná žádná zaznamenáníhodná metodika či standard. V odborných kruzích sice občas kolují různé pracovní verze k připomínkování (nová architektura datového standardu staveb, nová verze BIM protokolu), nicméně pak vždy vše na dlouhé měsíce usne. V závěru letošního roku  má zároveň dojít k předložení celkové aktualizace Koncepce BIM, která by, podle toho co vím, měla spočívat především v příklonu k otevřeným a mezinárodním BIM standardům. Tak uvidíme.
  • Pokud mě sledujete na Linkedinu, tak asi víte, že se k (ne)činnosti Koncepce BIM a k „českému BIMu“ obecně dost často kriticky vyjadřuji. Můj příspěvek, který v komunitě nejvíce zarezonoval, byl zpochybnění Koncepce BIM jako takové a výzvou k zahájení hledání nějaké jiné cesty k BIM standardizaci. Vypadá to, že jsem od té doby nic moc dalšího nepodniknul, nicméně ve skutečnosti s malou skupinou kolegů chystáme něco, co prošlo delším obdobím příprav. Mohu nastínit, že jde o spolek, který by měl sdružovat aktivní BIM koordinátory (a měl by být určitou protiváhou či doplněním již fungujícího czBIMu, kde jsou aktivní spíše představitelé BIM společností a organizací)
  • Zároveň mám v poslední době pocit, že trpělivost s (ne)aktivitou Koncepce BIM už dochází tak nějak obecně. Jen za poslední měsíc jsem zaznamenal několik aktivit různých organizací vedoucích k vytvoření alternativních standardů. Myslím si, že podzim bude v tomto směru docela zajímavé období, ve kterém by se mohlo konečně ukázat, jakým směrem se český BIM vydá.
  • V mezinárodním kontextu jsou zajímavé dva nové standardy. Tím prvním je čtvrtá část souboru ISO 19650, která byla oficiálně vydána a záhy i zařazena (v anglickém znění) do ČSN. "Čtyřka" byla poslední dosud nevydanou částí ISO 19650, která zároveň k plné implementaci tohoto souboru základních norem pro management informací chyběla (byť vím o tom, že se chystá i šestá část). Hlavní principy ISO 19650-4 jsem shrnul v příspěvku na arditu.
  • Druhým standardem, který během jarních měsíců hodně rezonoval v mezinárodním diskursu, je Information Delivery Specifications (IDS) od buildingSMART. Slouží k předávání požadavků na informace ve standardizované a strojově (ale i lidsky) čitelné podobě. V červnu byl schválen jako Candidate Standard, jeho první oficiální verze je tedy na spadnutí. Vývoj tohoto standardu dlouho sleduji a hodně si od něj slibuji. V poslední době hodně zrychluje jeho implementace do různých aplikací; ostatně jeho využití nic nebrání, protože je relativně jednoduchý a výborně dokumentovaný na GitHubu. Mimochodem, zkoušel jsem nějaké experimenty s IDS v ChatGPT a hodně mě překvapilo, že GPT jej dokázalo bez zaváhání intepretovat (viz zde> a zde>).
  • Do takto sporadicky odesíláných newsletterů sice moc nevkládám odkazy na nějaké konkrétní články, podcasty či videa, ale na něco přece jen upozornit musím. Nathan Hildebrand z australského Skewed, kterého můžete znát coby organizátora (a moderátora) nekolika 24hodinových archicadových maratonů Archintensive, začal pravidelně publikovat páteční videa BIM Rants o tom, co jej na BIMu štve. Jsou krátká, jasná, a dokonale trefná. Doporučuji!

Archicad 27

Na podzim vyjde nová verze Archicadu, která vypadá velice slibně. Po poměrně vlaze přijaté "šestadvacítce", u níž jsem i já kritizoval reativně málo jakýchkoliv novinek, bude v další verzi zásadních změn opravdu hodně. Ostatně, od včerejška se o tom můžete přesvědčit sami, protože je k dispozici jeho betaverze v rámci Technology Preview Programu, do nějž se můžete přihlásit.

Přátelé, přeji vám krásné léto a děkuji, že mě sledujete, odebíráte a podporujete!

Martin Jan Rosa