ardit. | novinky #2
Pár novinek ze světa BIM, které mě zaujaly během března. Tipy na nový obsah na Arditu, zajímavé články, videa a souhrn pár akcí týkajících se BIM a digitalizace.
Přátelé a podporovatelé arditu,
zasílám vám další newsletter s tím, co mě za poslední cca měsíc zaujalo ve světě BIM a digitalizace.
Nejprve jedna aktualita z mého soukromí, která ale tak trochu souvisí s menší aktivitou na mém kanále, nebo tím, proč tentokrát nevydávám aktualizací šablony: na začátku března se narodil Kylián Rosa, ukázkový to příklad entity třídy ifcBaby 🚼 . Svůj vstup na svět pojal v duchu stále populárnějšího agilního projektového plánování – takže já teď několik hodin denně trávím v prostředí podolské porodnice, jejíž typologie si Kylián prozatím užívá. Vše naštěstí probíhá velice příznivě, a s mou ženou se těšíme, až budeme mít Kyliána doma.
Zároveň jsem dokončil dlouho plánovanou aktualizaci mých webových stránek. Ta zároveň souvisí s mým větším zacílením v oblasti architektury i BIMu jen na pár aktivit, které mě nejvíce naplňují a zajímají. Ano, po pár měsících, kdy jsem na sítích spíše mluvil o mém odklonu od architektury, se k ní opět vracím. Bohužel se mi prozatím nepodařilo navázat žádnou spolupráci, která by mi umožnila uživit se u nás jen BIMem – a taky se mi po navrhování domů už trošku stýskalo. 😉
A do třetice: stal jsem se členem pracovní skupiny digitalizace v rámci České komory architektů. Prakticky ihned jsem se zapojil do její činnosti (o tom ale bude ještě řeč níže).
Přeji vám všem krásný duben (který pro mě už asi bude trochu aktivnější, co se týče nového obsahu na arditu). Děkuji, že mě sledujete, odebíráte a podporujete
Martin Jan Rosa
Co přibylo na arditu
- Publikovat jsem video o přenosu atributů mezi různými projekty a/nebo šablonou v Archicadu. Ukazuji v něm především detailní práci se správcem atributů a naznačuji, jakou používám strategii s uspořádáním atributů v mé šabloně a projektech.
- V dalším videu ukazuji dvě metody, jak v Archicadu vytvořit zpevněné plochy tak, aby kopírovaly vymodelovaný terén. První z nich je docela známý postup hodící se především pro práci na architektonické studii. Druhou metodou pak lze vymodelovat zpevněné plochy, které sestávají ze sendvičové konstrukce, což usnadňuje jejich zobrazování v řezech a vykazování.
Zaujalo mě jinde...
- Na youtubovém kanále singapurského zastoupení Graphisoftu je dostupný záznam pětidílného webináře Archicad Now! Template Creation for Archicad Projects. Týká se vytváření a spravování archicadových šablon. Jde o hodně hodně výživný obsah, který ocení spíše manažeři BIM ve středních a větších firmách. (Mimochodem, první díl je o archicadové šabloně určené pro vytváření nativního modelu pro singapurské BCA (Building and Construction Authority); neznám úplně systém povolování staveb v Singapuru, ale vypadá to, že je tam už několik let možné úřadům podávat projekty v nativních formátech Archicadu a Revitu (ne, to nepovažuji za úplně správné 😉 ); více informací a obsah ke stažení (včetně dokumentů, kterých se týká první webinář) najdete na stránce BCA).
- V minulém newsletteru jsem psal o ženách v BIM. Dost nepřehlédnutelnou zástupkyní něžného pohlaví je i Marcia Bolpagni. Dosud jsem znal a sledoval především její aktivity týkající se úrovní informačních potřeb (ostatně s tímto tématem vystoupila i na Národné konferencii v Bratislavě v listopadu loňského roku). Nedávno vydala (spolu s dalšími spoluautory) knihu Industry 4.0 for the Built Environment. V ní se zabývá trošku jiným tématem – digitálními dovednostmi, které jsou a budou nezbytné pro profesionály ve stavebnictví. Stručný článek o jejím obsahu najdete na webu Construction Management.
- Na webu osarch.org mě zaujal článek o formátu dotbim. Jedná se o otevřený minimalistický souborový formát pro výměnu BIM modelů (přičemž samozřejmě přenáší jejich geometrii ve formě polygonů a data). Je to další open-source BIM technologie, jejíž vývoj se asi vyplatí sledovat. (Mimochodem, OSArch komunita je hodně zajímavá i pro nás, kdo nepracujeme s bezplatnými softwary (tedy především BlenderBIMem) – díky nim (tedy hlavně webinářům nepřehlédnutelného Diona Moulta a sekci WIKI) jsem načerpal asi většinu toho, co vím o standardu IFC. 🎓 )
- Viděl jsem už hodně prezentací a přednášek a četl spoustu článků od britských Bond Bryan Digital (ostatně, jejich šéf Rob Jackson nám přednášel i v rámci Graphisoft BIM Manager programu). Teď ve mě ale dost zarezonovala Robova prezentace, kterou loni nahrál pro UK BIM Alliance. Ukazuje v ní, jak se Bond Bryan podíleli na managementu informací BIM při pilotním projektu bezuhlíkovch škol pro britské ministerstvo školství (Department for Education, DeF). Hodně mě baví sledovat vývoj různých (především online) nástrojů, které by se daly využít pro BIM management – a tato prezentace je v tomto ohledu až neskutečně výživná! Pokud na webu Koncepce BIM taky tak trošku zápasíte s datovým standardem staveb v prostředí CoBuilderu, a ztrácíte přehled ve všech těch publikovaných pdf dokumentech, tak si trošku spravte chuť tím, jak lze pro něco podobného využít zajímavější nástroje – třeba Notion, Airtable a Whimsical.
- A když jsem u těch nástrojů – do Notionu byly koncem loňského roku překlopeny i aktualizované směrnice UK BIM Framework – které jsou jednoznačně tím nejlepším zdrojem informací ke standardu ISO 19650. Pár měcíců trvalo, než UK BIM Framework aktualizoval tyto své Guidelines i ve formátu PDF. Teď jsou venku – ale jde o přeuložený obsah z Notionu. Přiznám se, že mě to první trochu znejistilo (přece jen jsem nad jejich směrnicemi loni strávil pár měsíců, a graficky mi pro mé studium docela vyhovovaly). Ale narovinu – současná podoba mnohem více odpovídá aktuálním potřebám informačního managementu BIM. Možná by stálo za to poslat PDF do "věčných lovišť" úplně.
- A pro úplnost přidávám odkaz na můj první pokus inspirovaný Robovou ukázkou práce ve Whimsicalu – schéma návazností dokumentů vytvářených v rámci dodací fáze aktiv podle ISO 19650-2. Kromě toho, že jsem si vyzkoušel, co Whimsical umí (dosud jsem k podobnému účelu spíše používal appku Miro), je to tak trošku "sníkpík" do něčeho, na čem se nyní podílím. A nemůžu se dočkat, až vám o tom časem budu moci poslat více informací. 😉
Sledoval jsem / zúčastnil jsem se...
- Jen co jsem v ČKA podepsal smlouvu o spolupráci v rámci pracovní skupiny pro digitalizaci, hned jsem dostal pozvánku na setkání pořádané czBIMem, jehož tématem byl Datový standard staveb (DSS). Koncepce BIM postupně vydává jednotlivé části DSS pro jednotlivé stupně projektové dokumentace a účely užití. K DSS mám trochu ambivalentní vztah. Je na něm odvedena spousta práce, na níž se podílí zástupci řady profesí a organizací. Zároveň si myslím, že datový standard (především pro veřejné zakázky) má smysl – byť si nejsem úplně jistý tím, zda DSS v poslední době až trochu příliš "nebobtná". Nyní se pracuje na zapracování SNIMu, ke kterému agentura ČAS v loňském roce získala práva od czBIMu. Vypadá to, že se DSS bude pilotovat na soukromých projektech, což by mohlo trochu nakopnout jeho implementaci do praxe (na podzimních BIM Days byla možnost použití soukromých pilotních projektů pro metodiky Koncepce BIM ze strany ČASu prezentovaná jako nemožná, což mi přišlo jako dost nepochopitelné – jsem tedy rád, že to nyní jde). Osobně vnímám za nedostatek DSS, že se v jeho rámci zjevně příliš nevyužívají vznikající standardy buildingSMART (IFC, IDM, bSDD; musím dodat můj názor, že třeba IFC je v rámci DSS považováno spíše za formát pro přenos dat než standard). Na toto téma jsem položil přímý dotaz Kateřině Schön z agentury ČAS, která mi potvrdila, že při vzniku DSS se rozhodli jít jinou cestou než jsou tyto standardy (aby DSS více odpovídal logickému postupu výstavby (?)). Upřímně, jsem rád, že mi na to paní Schön odpověděla takto narovinu – byť pro mě tím pádem přestává mít smysl dále se sledováním vývoje DSS zabývat (byť, znáte to – nikdy neříkej nikdy...); rozhodně ale mohu slíbit, že po vydání DSS v podobě, která bude jasně komunikována jako "finální", ho zkusím implementovat do Archicadu (podobně, jako jsem to už před časem udělal s klasifikací CCI).
- Zúčastnil jsem se webináře o využití BIMu při povolování staveb v Estonsku. Estonsko, o kterém se všeobecně mluví jako o digitálním premiantovi, mě hodně zajímá, ale dosud jsem nevěděl, jak se se v něm věci skutečně mají – poto jsem po možnosti shlédnout prezentaci mj. zástupců estonského ministerstva hospodářství a komunikací skočil jak vosa po bonbonu. V Estonsku je digitalizováno skoro vše, což ročně šetří 2 % HDP, nebo, chcete-li, 300 m sloup papírů každý měsíc. Již od roku 2016 se vydávají všechna stavební povolení elektronicky. Jde ale spíše o systém, který se nyní bude nastavovat u nás – existuje platforma (e-construction platform), přes kterou se vyměňují data, výsledkem digitálního stavebního řízení vygenerované povolení v pdf s digitálním podpisem. Do tohoto procesu byl v posledních dvou letech imolementován i BIM. Po nahrání BIM modelu (ve formátu IFC) dojde k načtení dat, na jejichž základě probíhají různé kontroly (prozatím se kontroluje 60 různých parametrů)). Zajímavé je, že existuje digitální dvojče celého Estonska, takže nahraný model lze posuzovat v reálném kontextu. Čtete správně – celé Estonsko existuje v podobě 3D modelu, který obsahuje všechny stavby, inženýrské sítě (nyní ve 2D, brzy ale budou i ve 3D) a další informace – ostatně, koukněte se sami na https://livekluster.ehr.ee/ui/ehr/v1/3d. Pár základních informacích o tom, jak jsou estonci daleko, najdete např. na https://eehitus.ee/timeline-post/bim-based-building-permit-process/ (doporučuji především dokument Final work report - BIM-based permit procedure, v němž najdete i náhled minimálních požadavků na BIM model). Shodou okolností aktuálně vyšel o digitálním estonsku i díl podcastu Jedno procento Miloše Čermáka s Jiřím Bulanem – a co vám budu povídat, už i já studuji možnost, jak se stát e-rezidentem Estonska a přenést tam část svých digitálních aktivit (protože ruční vystavování faktur za vaší podporu Arditu, jen abych splnil české požadavky na jejich podobu, mě asi brzy přestane bavit 😡 ).
- Dále jsem využil možnosti zúčastnit se webináře s vývojáři Archicadu o jeho budoucnosti. Můžeme se těšit na "šestadvacítku", jejíž mezinárodní verze se představí cca v polovině června. Vývojáři určitě neukazovali všechno, ale úplně převratné novinky v Archicadu 26 asi čekat nemůžeme. I tak tam ale asi bude řada hodně příjemných vylepšení, přičemž to asi hlavní, kvůli němuž se už sám nemůžu nové verze dočkat, tak trochu souvisí s jedním z mých dvou březnových videí 😎. Graphisoft tentokrát (šlo už o druhé podobné setkání během půl roku) odhalil i plány v delším časovém horizontu – a asi není nijak překvapivé, že v nich nechybí například vývoj generativního designu atd. Celkově mám pocit, že se těmito setkáními a poodhalováním svých plánů snaží Graphsoft své vnímání coby inovativní firmy – a alespoň u mě se jim to daří.
- A samozřejmě jsem nevynechal ani buildingSMART International Virtual Summit. Ten probíhal v průběhu celého minulého týdne, a narovinu – měl jsem možnost sledovat ho jen útržkovitě. K obsahu konference mám naštěstí ještě několik týdnů přístup – tak si pár novinek ze světa buildingSMART nechám do příštího newsletteru. 😉