ardit. | novinky #8
První newsletter v roce 2024, ve kterém shrnuji mé aktivity během prvního kvartálu.
Přátelé a podporovatelé arditu,
od posledního newsletteru uplynul už kvartál, a tak jsem zde novou várkou novinek.
Jak jsem minule avizoval, od ledna působím opět na volné noze, především coby architekt. Moje původní plány na klidnější leden vzaly záhy za své, a hned jsem se pustil do několika architektonických studií. Nyní je už postupně odevzdávám, a doufám v trošku klidnější jarní měsíce.
Co naopak podle plánu docela vychází je útlum mých aktivit v oblasti BIM. Ne, že bych BIM hodil za hlavu zcela (ostatně v průběhu ledna jsem nachystal něco "velkého", o čem píšu níže), nicméně kromě sledování všeobecného dění především na mezinárodním poli nyní nemám ambice se pouštět do konkrétních projektů z oblasti managementu a koordinace BIM. Nadále ale pinožení v oblasti BIM komentuji na mém LinkedInu, případně jsem poměrně aktivní v diskusích na serveru SPOKSu na Discordu.
Děkuji Vám, že mě sledujete, čtete a podporujete, a přeji Vám krásné Velikonoce!
Martin Jan Rosa
Podcast a přednáška
Na úvod tentokrát ještě navážu v první podkapitole tohoto newsletteru. Pokud se chcete dozvědět mnohem detailnější informace o tom, co momentálně dělám, chystám, ale zároveň i něco z mé minulosti, můžete se podívat na dvě nedávná videa.
Prvním je nový podcast 3D Projektanta Petra Karáska. V bezmála tříapůlhodinovém záznamu mluvím o mých studentských letech, o tom, jak navrhuji architekturu, hodně se bavíme o Archicadu, poodhaluji důvody mého rozčarování z tuzemského BIMu, a nechybí ani téma umělé inteligence. Polovina podcastu je volně dostupná na YouTube, pro shlédnutí druhé se musíte stát podporovatelem 3D Projektanta na Patreonu – což vám doporučuji. Nejen, že tím podpoříte Petrovu tvorbu, ale budete mít přístup i k dalším epizodám, které už má Petr natočené a nyní je bude postupně vydávat. A jak zanedloho uvidíte, půjde o velmi zajímavé hosty – máte se na co těšit!
Druhé video je záznamem mé listopadové přednášky na půdě Fakulty stavební VUT v Brně v rámci cyklu BIM z praxe, který zde organizuje Josef Remeš. Ta má tři pomyslné části: v první jsem představil mou cestu od architekta ke konzultantovi BIM, druhá se týkala mnou používaných softwarových nástrojů, a ve třetí jsem okomentoval některá vybrané témata týkající se BIM.
Aktualizace mé knihovny, šablony a pracovního prostředí
Patříte-li mezi mé podporovatelé, můžete si stáhnout mé aktuální knihovny a nastavení, které používám při práci na mých projektech. Vše prošlo evolucí odrážející mé aktuální reálné potřeby.
Do knihovny Archicadu jsem sice přidal pouhé dva nové prvky – v obou případech jde o kamery –, ale více práce jsem na ni udělal "v zákulisí". Všechny koncové prvky elektro mají nyní sjednoceno nastavovací grafické rozhraní do dvou samostatných karet. První se týká nastavení rozměrů, na druhé se nastavuje zobrazení. Zároveň jsem přidal novou sekci do voleb zobrazení modelu (objeví se po načtení knihovny do projektu), v níž lze globálně nastavovat zobrazení prvků ve 2D, 3D a jejich 2D hotspotů. Osvědčilo se mi to na projektech, kdy se mi například hodí mít při práci ve 2D zapnuté projekce skutečné geometrie prvků, a následně je globálně přepnout na symboly. Zároveň si tím tak trochu připravuji "půdu" do budoucna, protože s globálním nastavováním mám další záměry. Další podrobnosti se dozvíte na obvyklé stránce knihovny, na nichž jsem přidal sekci týkající se této aktualizace.
Zveřejnil jsem i mou aktuální šablonu Archicadu 27. V ní jsem v poslední době udělal poměrně dost drobných nastavení týkajících se oblíbených, atributů atd. Souběžně nyní pracuji na několika architektonických studiích, a nastavení šablony mi pomáhá vše efektivně a produktivně zvládat. Zároveň jsem některé nedotažené či již dlouho nepoužívané věci z šablony odstranil. Velkou změnou je i forma připojení vzorového domu a vzorových legend – do šablony jsou vloženy coby dva moduly. Ty se tím pádem samozřejmě hlásí jako nedostupné, nicméně v samotné šabloně je jejich obsah přítomen (tedy hlášené chyby nemusíte brát vážně). Použití modulů má zásadní výhodu – vše lze velmi jednoduše smazat, a získat tak šablonu zcela prázdnou.
Dále jsem znovu publikoval i mé aktuální nastavení pracovního prostředí. To jsem sice pro Archicad 27 dával k dispozici v době vydání minulého newsletteru, nicméně i u něj průběžně dělám další úpravy – a především jsem nahradil prostředí pro práci na mém notebooku dvěma novými, protože jsem upgradoval můj pracovní HW z původních 13" na 14" (a na této úhlopříčce nyní používám dvě různá rozlišení).
Šablonu a pracovní prostředí najdete na obvyklé aktualizované stránce.
Nový obsah na YouTube kanále
Cyklus publikování nových videí se mi v momentální pracovním vytížení trochu zpomalil (dělám co můžu, abych se vrátil alespoň k ob-týdennímu rytmu 😉 ), ale i tak jsem od Nového roku publikoval několik nových videí.
Velký ohlas zaznamenalo mé kritické video týkající se nového archicadového nástroje AI Visualizer, ze kterého příliš nadšen nejsem. Naopak radost mi dělá nová funkcionalita pro práci ve variantách (kterou nyní opravdu každodenně používám, a mou práci si bez ní už těžko dokážu představit). Především pro pokročilé uživatele Archicadu je určeno video o vykazování parametrů knihovních prvků, a naopak na nové a mírně pokročilé uživatele jsem zacílil video o mých postupech pro práci s řezy, pohledy a interiérovými pohledy.
Zajímavý obsah na jiných archicadových kanálech na YouTube
Jako obvykle, mám i tentokrát pár tipů na něco zajímavého mimo ardit. Především pro začínající archicadisty, případně pro studenty středních škol (na něž je tento obsah nejvíce zacílen) mohou být zajímavé dva tuzemské kanály s novým obsahem.
Prvním je už "klasika", kanál Michala Drapáka. Ten nedávno publikoval nové díly svých návodů pro základní práci na projektech v Archicadu.
Další videa týkající se Archicadu (a aktuálně i Autocadu) začal publikovat na svém kanále David Průša.
Co se děje na poli českého BIMu?
A opět si neodpustím ani komentář k vývoji českých metodik BIM. Co zásadního se na nich v poslední době událo? Stručně: skoro nic.
Odbor Koncepce BIM působí už delší dobu ještě více paralyzovaným dojmem, než na který jsme byli v minulosti zvyklí. Z kuloárních informací lze usuzovat, že ona neaktivita vyplývala z jistých problému týkajících se financování. Troufám si tvrdit, že právě snaha o uvolnění finančních prostředků na další činnost vedla k aktivitě spočívající ve vytvoření systému vzdělávání BIM (aby se dal odškrtnout jeden z možných bodů v plánu). Jelikož je dobré rovnou "zabít víc much jednou ranou", pojalo se to rovnou jako příprava národního modulu pro certifikace buildingSMART, kterou u nás zaštiťuje czBIM. Aby té legrace nebylo málo, tak co onen národní modul vlastně obsahuje je "tajné" (právě z toho důvodu, že jde o obsah týkající se certifikací). Přitom by to bylo určitě tuze zajímavé, protože se zjevně chystal systém vzdělávání založený na neustáleném diskursu, nejednotné praxi a nedokončených či neaktualizovaných metodikách. Tip pro otrlé: vyhledejte si k tomu něco v registru smluv... 😳
Záměr se zřejmě povedl, protože nervozita na BIM scéně po začátku roku zjevně opadla, a vše se vrátilo do stavu hybernace. K momentálním stavům chvilkové bdělosti dochází prakticky jen jednou měsíčně v období konání tradičních koncepčních snídaní, po nichž je vždy na den dva postaráno o rozruch na LinkedInu. A sem tam se objeví něco nečekaného, co by asi při normálním fungování nestálo za řeč.
V posledních dnech tomu tak bylo třeba v případě návrhu aktualizace Koncepce zavádění metody BIM v ČR. Tato aktualizace byla Koncepci zadána vládou koncem předloňského roku, přičemž měla být hotová a schválené do konce roku loňského. Sám jsem to v době předloňských Vánoc glosoval tak, že to bezesporu povede k tomu, že Koncepce nebude celý rok dělat nic jiného – a to jsem ani ve snu nemyslel, že realita bude ještě tristnější. Koncepce v uplynulém roce nejen že nepředvedla prakticky nic, ale, jak se nyní ukázalo, ani nestihla udělat onu aktualizaci... Třešničkou na dortu je skutečnost, že onen návrh nyní nepublikovala samotná Koncepce (která o aktualizaci už dlouho zarytě mlčí), ale rozšířils se díky serveru Průmyslová ekologie.cz. No, škoda, samotný návrh aktualizace (kromě časového rámce, který je spíše vtipem) je hodně zajímavý, a mohl by být dobrým impulsem pro diskusi, jež mohla probíhat už dlouhé měsíce...
Další novinkou je "konec" klasifikace CCI. Ano, u něčeho, o čem se poslední roky mluvilo jako o důležité součástí našich BIM standardů, nyní jen tak mimochodem došlo k přejmenování na obecné "RDS". Lidé pracující na datovém standardu staveb si nad tím pilátovsky umývají ruce s tím, že šlo o neodůvodněný požadavek ze strany MMR, a že půjde jen o přejmenování. Nicméně v pozadí je zjevný důvod oprostit se od mezinárodního systému CCI a získat tím volné ruce k nějaké české cestě. Zatím bych to ale apriori nehodnotil negativně – uvidíme, jak to bude vypadat ve skutečnosti (až z toho někdy bude nějaký dlouho slibovaný první reálný výstup).
Upřímně, snahy o české BIM metodiky, potažmo o Zákon o BIM, jdou stále více ve spirále zu grund. Nu, snad se ještě povede onu vývrtku nějak vybrat (možná bude více jasno v následujících dnech po workshopu Asociace veřejných zakázek a MMR, kterým už zjevně taky dochází poslední zbytky trpělivosti; mimochodem, program se koná za aktivní účasti několika kolegů ze SPOKSu 😉).
Připravil jsem kurz BIM a managementu informací podle ISO 19650
K onomu výše zmíněnému tématu vzdělávání v oblasti BIM mám pár švestiček z vlastní zahrádky – jen v mém případě jde o skutečně reálné plody, které jsou už určeny k přímé konzumaci.
V průběhu ledna jsem dokončil přípravu celodenního kursu managementu informací s využitím BIM podle souboru norem ČSN EN ISO 19650. Shrnuji v něm základní pojmy, principy a činnosti tohoto mezinárodně aplikovaného rámce. Znáte-li můj seriál o ISO 19650 na arditu, tak jde o podobné téma, ovšem "na steroidech" a s využitím mého know-how aktualizovaného o další dva roky praxe. Vše vykládám mým úhlem pohledu ovlivněným mnou absolvovanými zahraničními kurzy a aktivním sledováním mezinárodního diskursu. Využití klíčových principů ilustruji příklady z mé vlastní praxe, v níž jsem ISO 19650 využil.
Kurz mám aktuálně připraven v offline variantě, protože velký prostor věnuji dotazům a přímým diskusím. Celou problematiku jsem rozdělil na dvanáct částí, které přednáším během 6-7 hodin. Vše je zacíleno na potřeby konkrétní organizace, která si to objedná (přičemž momentálně nevypisuji termíny pro skupiny složené z jednotlivců).
Aktuálně probíhají "pilotní" běhy s prvními kohortami. Mám za sebou první dva běhy (mimochodem ten první, který pro mě byl impulsem k samotnému vytvoření, byl určen pro pedagogy Fakulty stavební VUT v Brně). Do konce března jsou již naplánovány další dva. Sbírám tím cennou zpětnou vazbu (nota bene, zatím velmi pozitivní), a zároveň nezbytné lektorské zkušenosti.
Pokud vás toto téma zajímá, sledujte mne na LinkedInu. Bude to místo, kde se v dohledné době dozvíte více podrobností o konání kurzu v dalších měsících.
PS: Strašně mě to baví – mimo jiné i tím, že je to asi logické pokračování toho, co jsem před lety započal na YouTube. 😉